MILAN DANĚK: S KNIHOU PAVLA ŠEBESTY DO PRALESA

KNIHA, KTERÁ MĚ OVLIVNILA A INSPIROVALA (nejen) K DOBRODRUŽSTVÍ (2)
Ředitel festivalu Rajbas podnikl dobrodružné cesty za poznáním života mizejících přírodních národů na všech obydlených kontinentech.

 

 

 

MILAN DANĚK: S KNIHOU PAVLA ŠEBESTY DO PRALESA
„Dobrodružné knížky jsem přímo hltal a jak zpívá Wabi Ryvola (Rychlé šípy sami žili v nás) doslova prožíval. Rychlošípacké výpravy a hry na indiány ve mně tak nějak zůstaly. Knížky, které mě inspirovaly k cestám mezi… geograficky izolované etnika, jsem opakovaně pročítal znovu a znovu a bral je i s sebou na expedice. Staly se neocenitelné pro srovnání civilizačních změn a fotky v nich i vynikajícím prostředkem k navázání komunikace. Srdce jinak nedůvěřivých domorodců se rázem otevřelo, když na staré fotografii poznali některého ze svých předků. Nejvíc ze všech nám posloužila kniha „Mezi nejmenšími lidmi světa“ napsaná podle deníků antropologa Pavla Šebesty. Popisuje badatelské cesty mezi negritské pralesní kmeny v Malajsii a Pygmeji Bambuti v africkém Kongu. Šebesta prošel tisíce kilometrů v rozmoklé půdě sotva znatelných stezek, odvážně se plavil divokými peřejemi řek, nejčastěji sám s vakem na zádech doprovázen jen několika domorodci. Silný a odolný, zvyklý nejtěžším námahám, úspěšně pronikal do míst, kam před ním nevstoupil žádný bílý cestovatel. Dovedl se sžít s domorodci a získat jejich důvěru a náklonnost. Úžasný vzor. Jeho knihu řadím mezi absolutně nejlepší české cestopisy. Ve stopách Pavla Šebesty jsme putovali v Malajsii a jeho slova „touha byla silnější než rozum“ naplnili v nitru pralesa Ituri v Kongu. A trošku splnili jeho nenaplněný sen i při cestě na Andamanské ostrovy. Také jsme se mu snažili splatit dluh (v rodném Česku je Šebesta témeř opomíjenou osobností, ve světě je znám jako Rakušan). Proto vznikl z našich filmových materiálů dokument Bambuti, texty z deníků se staly součástí knihy Pygmejové a výstava našich fotografií zavítala i do Kuala Lumpur.“