ROMAN „ČIKO“ BURDA: NA VLNÁCH ODVAHY A DOBRODRUŽSTVÍ (Otakar Batlička)
KNIHA, KTERÁ MĚ OVLIVNILA A INSPIROVALA (nejen) K DOBRODRUŽSTVÍ (18)
Čiko je polovicí naší nejlepší moderátorské dvojice. Mistr převleků a gegů, pohotový strůjce komických situací. Prozradíme však, že když zrovna s Faustem nemoderuje Rajbas nebo nenatáčí NaFEST, tak je ředitel. Zmýlil by se ale ten, kdo by ho hledal v divadle či cirkusu. Je ředitelem jedné z největších základních škol v Brně.
Jsem rád, že jsem vyrůstal v době, kdy se dětem četly pohádky, čtu je taky a snad v této krásné tradici budou pokračovat i moji prcci.
Miluju knížky, miluju čtení, miluju to snění a přemýšlení s tím spojené.
V knihách nacházím všechno. Moudro, radost, pravdu, poučení, strasti, slzy, slasti. Knihy nám můžou pomáhat a mnohdy i nastavit směr dalšího života. A to se mi také stalo. A která že kniha ovlivnila mne a nasměrovala? Tak to není jednoduchá otázka. Těch knih je u mě totiž víc.
Co si pamatuju, tak jsem si oblíbil nějakého autora a četl všechny knihy od něj, které jsem našel v knihovně doma nebo u babičky nebo v Mahence: Verneovky, Štorchovky, Májovky pak Zapletalovky, knížky s „proužkama“ = edice dobrodružství …
Všechny ty knihy ve mně zanechaly svoji stopu a někdy i opakovaně. Příběhy a postavy jsem vždy prožíval naplno a pak jsem ve svých fantaziích, žil druhý život. Byl jsem zrovna tím, co jsem četl. Prožil jsem část života v kůži Robinsona na opuštěném ostrově nebo jako kamarád Vinetua, jako kapitán Cook, lovec v době kamenné, třetí divoch a …. Cestoval jsem po planetách, tajuplných ostrovech v podzemí, pouští i pralesem. A pak, po Sametové revoluci, jsem objevil Foglarovky. No a kamarádství, příroda a skautování se dostalo na mé první místo nejen ve fantazii, ale i v reálném životě.
Když bych ale měl vypíchnout jednu knihu, kterou jsem četl opakovaně a to i v pubertě, a která ve mne zanechala nejen stopu, ale doslova podupala celé moje já, tak je to:
Na vlnách odvahy a dobrodružství od Otakara Batličky.
To bylo něco pro moji blíženeckou rozlítanou duši. Dobrodružné příběhy z různých koutů světa od chlapíka, který sám žil dobrodružným životem a navíc to byl našinec. Jó Batlička, vždy se mi vybaví zpráva z jeho života, o tom, jak v 15 letech utekl z domova. A za dva měsíce došel od něj domů pohled z Argentiny s textem: Nemám co jíst, nemám kde spát, mám se báječně!
Tato věta se mi stala nejlepším průvodcem na mých cestách nejen po světe, ale i v životě. Možná i díky této knize mám „práh nepohody“ posunutý o kus dál. Moc mě toho nerozhází, a když, tak se s tím snažím poprat.
Nic na tom nemění fakt, že se tato historka prý nikdy nestala a Batlička cestoval až v dospělosti.
Jako znamení jsem bral i to, že když rozprodávali po pár korunách vyřazené knihy z Mahenovy knihovny, šel jsem náhodou kolem. A kdo se to na mě z hromady neusmíval? No jo, můj „Batlička.“ Ošahaný stovkami, možná i tisícovkami rukou a jedny z nich byly i ty moje. Další budou ruce mého synátora…kdoví, kam zavede čtení jeho :o)
21. ročník festivalu RAJBAS chce připomenout, že knihy byly a zůstávají nejen zdrojem zábavy, ale i úžasnou inspirací a prostředkem výchovy, prostředím pro sdílení zážitků a znalostí, porozumění a otevřenosti k různorodému světu. Každý týden představujeme knihu některého z organizátorů, příznivců či vystupujících. Až do Rajbasu…